Výstava Jana Mika / Trans
LIVE ACTION PAINTING
Jan Miko / TRANS
Tvorba Jan Mika vyzrála propojením jeho extrémního způsobu života a hyperaktivitou v malířské tvorbě. K výtvarnému umění se dostal přes pouliční grafity a studium klasické malby na SUPŠ v Praze. Odbornou veřejností byl dlouho považován za outsidera. Jan Miko však dokázal, že i v 21. století žije ryzí malíř tělem i duší, vášnivý i odevzdaný svému poslání a přitom bez akademického titulu.
To dokazuje i výstava TRANS, jež je selekcí obrazů z posledních tří let. Miko se v této době dostal do povědomí širší veřejnosti především svojí spoluprací s divadelní skupinou Spitfire Company. Za akční malbu vzniklou při představeních "Svět odsouzencův" získal několik ocenění, například zlatou medaili z Fringe Festivalu v Holandsku. Součástí výstavy v The ICON Gallery je pak obraz Dvouhlavý Ježíš, za nějž Miko obdržel cenu Grand Prix v Polsku.
Akční malba v pojetí Jana Mika nepřímo navazuje na britského akčního umělce Philipa Diggleho, který tvořil své obrazy v legendárním manchasterském klubu Kim Philby společně s punkovou kapelou Buzzkocks. Miko při tvorbě využívá malířských technik dripping - lití barvy na plátno, slash painting - cákání štětcem, aerosol - využití sprejů v malbě. Jeho expresivní fantazie komponují až do provokativní grotesky symboly historicko-náboženské, sociopolitické i masmediální.
Ostrou konturou a explozí barev se tak v obraze David a Goliáš mění David na Davida Bowieho ve skafandru Pokemona a Goliáš v hrozivou válečnou mašinu kompozičně ukotvenou Tizianovou renesanční předlohou.
Myšlenkovou hloubku existencionálně těžkých témat obrazů kompenzuje styl malby, takzvané neograffiti, svojí jasnou barevností. Celkové vyznění obrazů je pak morbidně komediální, jako například Snídaně v krematoriu. Častý starozákonní podtext dostává aktuální rovinu, ovšem je oproštěn od církevních dogmat. Promlouvá k divákovi bez ohledu na jeho vyznání, orientaci či světonázor. Rozhodně však nadme zkostnatělou část publika, a to je dobře. Žalm 46/4 "Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou!"
Nechť vás transcedentální výstava Jana Mika uvede do tranzu, jako autora malba sama.
Martin Kámen
kurátor
Jan Miko / TRANS
Tvorba Jan Mika vyzrála propojením jeho extrémního způsobu života a hyperaktivitou v malířské tvorbě. K výtvarnému umění se dostal přes pouliční grafity a studium klasické malby na SUPŠ v Praze. Odbornou veřejností byl dlouho považován za outsidera. Jan Miko však dokázal, že i v 21. století žije ryzí malíř tělem i duší, vášnivý i odevzdaný svému poslání a přitom bez akademického titulu.
To dokazuje i výstava TRANS, jež je selekcí obrazů z posledních tří let. Miko se v této době dostal do povědomí širší veřejnosti především svojí spoluprací s divadelní skupinou Spitfire Company. Za akční malbu vzniklou při představeních "Svět odsouzencův" získal několik ocenění, například zlatou medaili z Fringe Festivalu v Holandsku. Součástí výstavy v The ICON Gallery je pak obraz Dvouhlavý Ježíš, za nějž Miko obdržel cenu Grand Prix v Polsku.
Akční malba v pojetí Jana Mika nepřímo navazuje na britského akčního umělce Philipa Diggleho, který tvořil své obrazy v legendárním manchasterském klubu Kim Philby společně s punkovou kapelou Buzzkocks. Miko při tvorbě využívá malířských technik dripping - lití barvy na plátno, slash painting - cákání štětcem, aerosol - využití sprejů v malbě. Jeho expresivní fantazie komponují až do provokativní grotesky symboly historicko-náboženské, sociopolitické i masmediální.
Ostrou konturou a explozí barev se tak v obraze David a Goliáš mění David na Davida Bowieho ve skafandru Pokemona a Goliáš v hrozivou válečnou mašinu kompozičně ukotvenou Tizianovou renesanční předlohou.
Myšlenkovou hloubku existencionálně těžkých témat obrazů kompenzuje styl malby, takzvané neograffiti, svojí jasnou barevností. Celkové vyznění obrazů je pak morbidně komediální, jako například Snídaně v krematoriu. Častý starozákonní podtext dostává aktuální rovinu, ovšem je oproštěn od církevních dogmat. Promlouvá k divákovi bez ohledu na jeho vyznání, orientaci či světonázor. Rozhodně však nadme zkostnatělou část publika, a to je dobře. Žalm 46/4 "Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou!"
Nechť vás transcedentální výstava Jana Mika uvede do tranzu, jako autora malba sama.
Martin Kámen
kurátor
Comments
Post a Comment