RESPIRÁTOR
Z pomsty si panenky voodoo,
vyrábím ze svých údů.
Ty zadní,
hnijící,  flekaté
jakoby z pekla.
Z žaludu hlavička
mrtvého dítěte,
je ještě teplá.
Přední se vrtají v  hrdých nosech
Kapuletů,
rvou si vlasy klasiků,
zuby a nehty
zákeřných Monteků.
Z mozku strupů, krve a mrdky
dělám Ti miláčku vývar.
Budeš žít dlouho
jak za trest za to,
že hračku jsi ze mě míval.
Očima vmáčknu Ti do uší pěčeť,
hlasivky zauzlím, nebudeš ječet.
Ze střev a žilek spletu Ti houpací síť,
ze ztvrdlých jater a ledvin kamennou řiť.
Z varlat Ti umělé prsy ušiju,
jazykem paměť navěky opiju.
Cudnosti pás lásko ozdobím kostma,
prostatou dusím Tě,
počítám do sta.
Už jenom jedna plíce a srdce hřích mi zbylo
obé jsou černé
spalujíc koncentrační zdivo.


Jsem Tvoje minulost.
Nechám Tě cítit pachy. Cítíš můj dech?
Jsem Tvoje přítomnost.
Nechám si duši, tu svou si taky nech.
Jsem Tvoje budoucnost
Noc co den budu Tě strašit na Tvých rtech.

Comments

Popular Posts