ACT UP!

MARTIN KÁMEN: SOUČASNÉ BAROKO

Výstava fotografa nejmladší generace, nedávného absolventa pražské Akademie výtvarných umění Martina Kámena (1982), Práce vybrané z širokého portfolia autorovy tvorby demonstrují, že barokní cítění a barokní estetika nevymizela, ani když ji od data rozšíření dělí více než pět století.

Důkazem toho je právě aktuální tvorba Martina Kámena, která v postmoderním duchu pracuje s citacemi barokních mistrů malby, jako byl např. Frans Snyders,a jejich vanitas, nebo s mytologickými náměty zpracovanými neoklasicistními autory v čele s francouzskými akademiky Jeanem Brocem, Jeanem Delvillem . Autorova invence přitom původní díla (vybraná z řady nejrůznějších zpracování) přetavila do podoby aktuální i pro oko současného diváka: v monumentálních inscenovaných fotografiích netkví jen podstata příběhu, ale i přidané informace odkazující k dnešku, jako je například reminiscence na katastrofy moderního věku, jaké lze najít v zadním plánu Apollona a Hyacinta, kde je zaznamenán teroristický útok na newyorská dvojčata jako paralela ke katastrofě smrtí zmařené lásky.

Z původních referenčních rámců Kámen vyjímá i další aktéry vybraných mytologických příběhů a jejich známých výtvarných zpracování. Aktualizuje je pak zasazením do nového prostředí, jako je tomu nejen v Apollonově případě, ale také v případě Danteho a Vergila v pekle které Kámen zasazuje do nicoty, jíž v podobě černé barvy naznačuje peklo. Příběh o Šípkové Růžence zase transformuje do dekadentně formulovaného výjevu, který je na hony vzdálen nevinnosti a cudnosti nám známé pohádky. Martin Kámen zde naráží na původní předlohu tohoto příběhu, který zdaleka nekončil tak šťastně jak jej dnes známe my. Napětí, smrt, umírání, konflikt, které dokáže vbudovat dokonce i do zátiší, které sice přetékají hojností, ale shnilou, kazící se, nechutnou a páchnoucí, to vše čiší z většiny Kámenem stylizovaných fotografií, které nedopouští, aby od nich divák odešel bez rozrušení.

To je také cíl, ke kterému Martin Kámen svou tvorbou míří. Nenechává diváka pokochat se bezobsažnou krásou (ačkoliv atraktivita jeho fotografií by některé mohla svést k letmému pohledu a posléze primitivní interpretaci), ale naléhá na něj danými náměty kombinovanými s formálně bravurně zvládnutou prací. V ní zúročuje nejen své znalosti historie umění, fotografického řemesla a nevšední uměleckou kreativitu, ale také šíři své fantazie.

Martin Kámen cyklem svých barokně laděných fotografií (které jsou jen drobným výsekem šíře jeho činnosti) dokazuje, že je talentovaným autorem z kategorie fotografů inscenované fotografie, již proslavili Cindy Sherman, Jeff Wall nebo Gregory Crewdson, kterých je na české fotografické scéně jako pověstných zlatých zrnek písku.

Kateřina Tučková: kurátorka